Proc nechci, aby mi Prima stavěla můj sen

úterý 1. prosinec 2009 09:52

Tak jsem včera zase shlédl pořad "Jak se staví sen". A připadalo mi to jako noční můra a ne sen. Listuju si tak Krásným písmem od Františka Muziky a občas se podívám na obrazovku. A vždycky se leknu. Bílá, bílá bíla. Umakart, zrcadla, police, police, police. Jiný "designer", stejný hnus jako v předchozím díle.

Přemýšlím nad tím u každého dílu stále dokola.

Od pohodlného nepořádku, který většina těch nepředělaných pokojů obsahuje, přistupují tito lidé k radikální přeměně v antiseptický pořádek a linie. Člověk, který chce změnit svoje prostředí asi nemyslí změnu teplé oranžové na agresivní modro-zelenou, ale za jinou oranžovou, nebo žlutou, nebo... Ale prostě ne řešení, které obrátí té oběti životní prostor doslova naruby. Zajímalo by mě, co je sympatického na všech těch pruzích po stěnách, kulatém zrcadle, které má na stěně nalepené okolo sebe méně kulaté satelity. Jak krásné asi může být chození po bílé podlaze.

Vidím tenhle trend všude.

V každém díle, v každém řešení se opakují ty samé prvky, formáty - nic nového. Invencí, pokud nějakou mají, tito designéři šetří. Včera se procházel ten tým obchodem s designovým nábytkem. A vybral židli před zrcadlo na líčení. A prý je dobře, že nebude otočná. V zápětí jsem si představil jednu ségru jak se liíčí a druhou, jak jí líčí. A každých pár vteřin se ta u zrcadla otočí, aby řekla "fakt?", a otočí se zpátky. Tuhle židli vybrali ještě ke všemu vyšší, takže z ní ve zlomku vteřiny nesleze.

Tem tým návrhářů tvoří pouze svoje kompozice, které jsou v zásadě nefunkční. Všude vidím stejné police ve tvaru obdelníků, které jsou náhodně umístěné na stěně. Veškerý nábytek je z jednobarevného lamina, žádné řešení, které jsem viděl nemělo ani dřevěný dekor. Vše vychází z velkých ploch, povětšinou reflexních barev. Barev, ze kterých při dlouhém vnímání bolí oči.

Některé pokoje jsou původně řešeny  celkem doře, jen by potřebovaly sjednotit a trochu ukáznit ve skladbě nábytku. ALe tenhle tým proste provede v dané prostoru výbuch atomovky.

Přemýšlým, co by se asi stalo, kdyby je někdo pozval na předělání nějakého tradičnějšího objektu - jestli by z roubenky vynesli dřevěný nábytek a vytapetovali ji plakáty v moderním stylu s fotkami zpěváků nebo abstraktních motivů. Je to klidně možné. Evidentně vcelku umějí přestavět prostor. Ale už ho neumí vybavit nábytkem, používají moderní, ale s bydlením neslučitelné barvy a nedokáží používat nic jiného než plochy. Připadá mi, jako by ty návrhy tvořili v Archicadu a pak zapoměli dát tomu návrhu nějaký trochu lidštější rozměr.

Už jsem v jednom takovém domě byl. Stylový nábytek, ve kterém se majitel bál pohodlně usadit, aby si ho nepoškodil a nový nábytek z lamina s otlučenými rohy.

Těm návrhům chybí život a pochopení pro něj.

A život k bydlení patří, proto si od Primy nechci nechat "Postavit svůj sen".

Tom Vild

tom vildjo jo...08:082.12.2009 8:08:15
SvatavaPořad nesleduji pravidelně, ale často.19:451.12.2009 19:45:50
pařezPane Vilde.18:061.12.2009 18:06:17

Počet příspěvků: 5, poslední 2.12.2009 8:08:15 Zobrazuji posledních 5 příspěvků.

Tom Vild

Tom Vild

Grafik, vodák a kuřák dýmky.

Chci se zalogovat
Seznam bloggerů
Žebříčky článků

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.